|
|
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J. ; Novák, David ; Šmejda, L.
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.
|
|
|
Využití krajiny (Land use) ve vybrané lokalitě
Sekanina, Michal ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je studium využití krajiny v obci Lelekovice v souvislosti se softwarovými nástroji geografických informačních systémů. Práce se zabývá zpracováním a využitím historických mapových podkladů, leteckých měřických snímků a ortofotosnímků v softwaru ArcGIS Desktop a jejich využití pro vytvoření analýz vývoje krajiny. Součástí práce jsou grafické výstupy vývoje území.
|
|
|
Mapová dokumentace historického vývoje obce Němšová
Zajacová, Terézia ; Andělová, Pavla (oponent) ; Ruda, Aleš (vedoucí práce)
Obsahom bakalárskej práce je analýza mapových podkladov mesta Nemšová. Bakalárska práca podrobne popisuje mapové podklady a ich obsah, ktorý je vhodný pre hodnotenie historického vývoja mesta. Dostupné mapové podklady znázorňujú územie mesta od obdobia vojenských mapovaní až po súčasnosť a zachytávajú rozmedzie približne 250 rokov. Popisujú sa kartografické vyjadrovacie metódy a metódy znázornenia obsahu topografickej mapy. Na základe týchto podkladov je vývoj mesta následne rekonštruovaný. Výsledkom bakalárskej práce je vyhotovenie prípadovej štúdie, ktorá hodnotí vývoj zástavby a vývoj využitia územia v meste Nemšová. Záverečná štúdia je podložená dostupnými zhotovenými mapovými podkladmi tabuľkami a grafmi.
|
|
|
GIS využití krajiny obce Jinačovice
Kelblová, Kristýna ; Opatřilová, Irena (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje zpracování GIS katastrálního území Jinačovice se zaměřením na Land use. Práce vychází z leteckých snímků od roku 1950. Data jsou doplněna dalšími mapami, především katastrálními mapami, daty ZABAGED a také statistickými údaji. Byla vyhotovena analýza využití krajiny a doplňkové analýzy území. Práce byla zpracována pro účely obce Jinačovice.
|
|
| |
|
|
Hodnocení stavu Ochozského potoka
Vaculíková, Klára ; Tůma, RNDr Antonín (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením Ochozského potoka v obci Březina v Moravském krasu. Byl proveden průzkum terénu a okolí potoka. Také byly získány informace z Obecního úřadu obce Březina týkající se technických úprav toku, stokové sítě, ČOV a znečišťovatelů potoka. Byla provedena dvě měření fyzikálně-chemických ukazatelů na šesti odběrných místech, odběr vzorků vody a jejich následná analýza v laboratoři, a to na podzim 2017 a jaře 2018. Měřily se pH, konduktivita, teplota, oxidačně-redukční potenciál, rozpuštěný kyslík, nasycení kyslíkem a na třech odběrných místech také průtok. Následně se stanovily CHSKCr, BSK5, celkový fosfor, amoniakální dusík, dusitanový dusík, dusičnanový dusík a Kjeldahlův dusík. Spočítány byly také organický a celkový dusík. Výsledky byly poté vyhodnoceny s ohledem na nařízení vlády č. 401/2015 Sb. V druhé části práce bylo provedeno hydromorfologické hodnocení Ochozského potoka metodikou Stream Visual Assessment a bylo mapováno využití území (land use) příbřežního pásu podél potoka.
|
|
|
Studie protierozní ochrany s využitím systému přírodě blízkých opatření
Moravec, Jiří ; Sobotková, Veronika (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byl návrh protierozní ochrany s využitím systému přírodě blízkých opatření ve vybraném povodí. Pomocí nástrojů ArcGis byl vytvořen digitální model terénu a stanoven průměrný erozní smyv na jednotlivých erozně uzavřených celcích. Na vybrané erozně ohrožené lokalitě byl v prostředí Microstation s použitím programové nádstavby InRoads vypracován návrh systému přírodě blízkých protierozních opatření. Jako systém přírodě blízkých opatření byla vybrána soustava retenčních nádrží se sedimentačním prostorem v kombinaci s plošným zatravněním. Snahou práce je poukázat na rozdíly mezi možným optimálním řešením a kompromisním řešením, respektujícím požadavky hospodařících subjektů. Řešení respektuje trend zadržení vody v krajině a užití nízkonákladových opatření.
|
|
|
Vliv změn krajiny na erozní a odtokové poměry
Uhrová, Jana ; Toman,, František (oponent) ; Váchal,, JAN (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je posoudit vliv změn využití krajiny na erozní a odtokové poměry. Za účelem posouzení byla vybrána dvě povodí (povodí Luhy a povodí Hubenovské nádrže) s odlišnou rozlohou a pedologickými charakteristikami. V povodích bylo porovnáno 26 krajinných pokryvů. Jednotlivé scénáře krajinných pokryvů jsou vyhodnoceny vždy ve čtyřech hlavních obdobích, padesátých a devadesátých letech dvacátého století, dnešního stavu krajiny v podobě podrobného každoročního zhodnocení od roku 2002 do roku 2013 a stavu návrhového. V povodích byly provedeny analýzy jak krajinného pokryvu, tak i geomorfologických, pedologických i hydrologických poměrů s využitím nástrojů geoinformačního systému (GIS). Pro samotnou kvantifikaci ztráty půdy byly využity dvě různé metody, metoda USLE s využitím programu Arc GIS a stanovení ztráty půdy modelem WEPP. K vyhodnocení odtokových poměrů pro stanovené závěrové profily rozhodující z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku a jejich sběrných povodí bylo využito modelu DesQ-MAXQ. Vybrané scénáře krajinných pokryvů v povodí Luhy byly dále vystaveny skutečné srážkové události z roku 2009, která měla za následek povodňovou situaci v území. Na tomto povodí byl také sestaven srážko-odtokový model v prostředí HEC-HMS, i zde byly scénáře krajinného pokryvu podrobeny skutečné srážkové události. Vývoj změn využití krajiny v ploše povodí vodárenské nádrže Hubenov byl také posuzován i s ohledem na koncentraci látek v měřených profilech.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu uspořádání krajiny na erozní a odtokové poměry povodí
Švandová, Tereza ; Sobotková, Veronika (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv měly změny krajiny, a jejího využívání na erozi v povodí. V tomto případě je hodnoceno katastrální území Kamence u Poličky. Změny kultur a uspořádání polností jsou vyhodnoceny z roku 1954, kdy na sledovaném území nebylo zemědělské družstvo, a pozemky nebyly sjednoceny ve velké celky. Dále v roce 2015, kdy jsou změny ve využití krajiny značné, a pohled do budoucna. Využívání těžké mechanizace a špatné obdělávání půdy vede k jejímu zhutnění a tím ke zhoršení K faktoru. K vyhodnocení ztrát půdy jsem použila metodu USLE s pomocí programu ArcGIS.
|
|
|
Změny v krajině v povodí vodárenských nádrží Švihov a Vír I
Červeňanská, Karolína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu krajinných změn pomocí indexu změny a indexu vývoje v povodí našich dvou klíčových vodárenských nádrží Švihov a Vír I za využití dat CORINE Land Cover a LUCC Czechia od doby jejich vzniku po současnost, a to zejména se zaměřením na vývoj krajiny v jednotlivých ochranných pásmech. Teoretická část práce je zaměřena na vodní nádrže, legislativní ukotvení ochrany vod a na vzájemné působení vodárenských nádrží, krajiny a člověka. Dále se práce se věnuje pojmu krajina a zejména vývoji krajiny a obyvatelstva na našem území od poloviny 19. století po současnost. Dále je popsán význam obou vodárenských nádrží včetně jejich fyzickogeografických charakteristik a historie vymezení ochranných pásem v jejich povodí. V praktické části jsou blíže upřesněny sledované časové horizonty, vybrané územní jednotky a jejich vymezení v rámci ochranných pásem. V kapitole Výsledky jsou popsány sledované změny v krajinném pokryvu, ve využití krajiny a změny v počtu obyvatelstva, a to jak na území celého povodí, tak blíže pro jednotlivá ochranná pásma ve všech sledovaných obdobích. Intenzita těchto změn v zájmových povodích je graficky znázorněna v mapových výstupech, které jsou přílohou této diplomové práce. Z výsledků vyplynulo, že v povodí vodní nádrže Švihov a VN Vír I byly...
|
host ::
RSS.